CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Individuální přístup ke studentům

CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Zahraniční praxe ve více než 40 zemích 4 světadílů

CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Prostor pro kulturní a vzdělávací aktivity

CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Netradiční výukové metody

CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Socha příběhů - místo setkávání osudů klientů sociální práce

CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Prostor pro osobnostní růst

CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Sylvia – nešťastná bratislavská balerína na pervitinu

V hlavním městě Slovenska žije mladá slečna jménem Sylvia. Osud jí namíchal dobré i zlé karty. Je dcerou řecké matky a romského otce. Poslední vzpomínku na otce má z doby, když jí byly tři roky. Vzpomíná si na to, že si otec píchal jehlu do ruky. V té době ještě nemohla pochopit, co se kolem ní děje...

Její dětství bylo šťastné, vyrůstala se svojí matkou a bratrem. Rodina byla dobře zabezpečena. Na druhém stupni základní školy se stal jejím velkým koníčkem balet, přestoupila na baletní konzervatoř a začala se naplno věnovat tanci. V baletu však narazila na svůj první problém. Profesorky, ale i její vlastní matka, ji začaly přesvědčovat, že je moc tlustá a měla by „zchudnout“. A tak malá balerína začala mít brzo problémy s pravidelným příjmem potravy a rozvinula se u ní anorexie.

Protože si myslela, že je to pro její prospěch, začala trestat své tělo jak jen to šlo. Po čase všechno její jídlo představovala voda s citrónovou šťávou. Vrcholem této éry bylo vystoupení v Národním divadle, při kterém zkolabovala a musela být dlouhodobě hospitalizována. Jako další rána osudu přišlo její vyloučení z konzervatoře, údajně kvůli bujnému poprsí, které je v této profesi nežádoucí. Vrátila se na základní školu.

V osmé třídě donesla Sylvia matce ukázat třídní fotku. Matka obrázek komentovala tím, že na něm Sylvia vypadá tlustá jako „svině“. Matčina slova brala Sylvia velmi vážně. Rozhodla se, že musí za každou cenu zhubnout.

Jednoho dne potkala ženu, která jí řekla, že ví, jak se dá velmi rychle a dobře zhubnout, ale potřebuje k tomu dvě stě korun. Sylvie peníze měla u sebe a dala je té ženě, která za ně pořídila dávku pervitinu a ukázala Sylvii, jak si drogu šňupnout. Sylvie byla nadšená! Účinky drogy se jí moc líbily, nemusela jíst, spát, měla přebytek energie. S dotyčnou ženou se začala vídat a také fetovat pravidelně. Jednou spolu šly na byt za účelem pořízení drogy a tam potkala kluka, se kterým začala chodit. Tehdy jí bylo teprve čtrnáct let. Její přítel nebyl také žádné neviňátko, spolu pak fetovali ještě více a dokonce i nitrožilně. Po nějakém čase začali s drogou i směle obchodovat. Matka Sylvii přítele z očividných důvodů zakazovala a jejich spor vyvrcholil útěky z domu. Ten poslední trval celý měsíc.

Život Sylvie začal být nesnesitelný, všechno se točilo okolo pervitinu. Nakonec to nevydržela a šla se sama udat na policii. Matka si pro ni přijela na stanici, zmlátila ji a odvezla domů. Na druhý den ji převezla do diagnostického centra, kde si to nakonec velice oblíbila. Bohužel jen dvě hodiny po tom, co se vrátila z tříměsíční léčby, již seděla zfetovaná u kamaráda v autě. Potom následovalo období, kdy Sylvia vystřídala asi tři střední školy, vždy bez úspěchu. Nechodila tam, protože byla den co den zfetovaná. V roce 2009 ji spolu s přítelem zatkla policie za obchodování s drogami. Přítele zavřeli do vězení, Sylvia si vybrala jinou alternativu – soudem nařízenou léčbu. Když na léčení šla, závislost si nepřipouštěla, ale brzy pochopila, že celou dobu žila ve velkém omylu.

Sylvia svou léčbu končí právě v těchto dnech. Doufejme, že zvládne i toto velké drama, které se ale neodehrává v divadle, ale v jejím vlastním životě. A že na konci na ni bude konečně čekat zasloužený potlesk...


Karolína Palacká
květen 2010