CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Představte si mladého, třiadvacetiletého, statného, snědého hocha, plného života, odhodlání a neutuchající naděje. Na první pohled se jeví jako ostatní kluci v jeho věku. Ale Ussman je něčím zvláštní. Má za sebou krušnou minulost, na kterou nerad vzpomíná.

Jako dítě vyrůstal s babičkou a matkou v Casablance v Maroku. Otce nikdy nepoznal. Pravděpodobně zemřel někde v Palestině, ale víc se toho rodina bohužel nikdy nedověděla. Matku ztratil již ve svých dvanácti letech. Po střední škole chtěl jít studovat na univerzitu, ale nebylo to možné. Snažil se proto alespoň vydělávat. Našel si místo učitele francouzštiny ve škole. Pak jej ale okolnosti, o kterých nechce mluvit, donutily opustit zemi. Vydal se hledat štěstí za hranice.

Během tří let projel celým severem Afriky přes Sýrii až do Řecka. Jelikož zvolil nelegální cestu, dopravoval se porůznu a musel platit velké peníze převaděčům. A k tomu potřeboval práci. V Alžíru si přivydělával v organizaci, která pomáhá dětem z ulice, v Egyptě učil francouzštinu. Nejraději ovšem vzpomíná na práci s dětmi. I nyní, když se kolem něj mihne malé dítě, rozzáří se mu oči štěstím.

Jsou ale i věci, které by nejraději vymazal z listu svých vzpomínek. Jednou z nich je strastiplná, nebezpečná cesta z Egypta až do Řecka. Dlouhé hodiny strávené v úkrytu autobusu. Nekonečné chvíle v kufru auta. Vlhký studený pot, stísněný prostor, stres, nejistota. Naprosté odevzdání do rukou převaděčů, náhodě, která ho převede přes hranice všech států. Velmi nebezpečná byla plavba z Turecka, v malém člunu spolu s dalšími uprchlíky. Jejich cílem byl řecký ostrůvek, který matně viděli na obzoru. Měli velké štěstí, další lodě, které vypluly po nich, už svého cíle nedosáhly.

Hned na první policejní stanici odebrali Ussmanovi otisky prstů, vyplnili potřebné formuláře a na pár dní ho umístili do kempu pro uprchlíky. Po nějaké době se stal držitelem růžové karty, která ho opravňuje k pobytu v Řecku. Nyní žije v Aténách. Zprvu přebýval v hotelových pokojích za peníze, které mu zbyly, v současné době mu nabídla byt jedna nezisková organizace, kterou navštěvuje kvůli svému zdraví. Od dětství totiž trpí epileptickými záchvaty, které se u něj projevovaly i během doby mého pobytu v Aténách. Dvakrát musel být hospitalizovaný v nemocnici, kde se mu snažili pomoci.

V současné době vypomáhá Ussman v Aténské Charitě, kde zastává práci ochranky. A denně od pondělí do pátku se tam může stejně jako ostatní klienti i stravovat.

Ussmanovým velkým snem je ale studovat na univerzitě. A pak se vrátit zpět do své země a založit organizaci, která bude pomáhat dětem z ulice a sociálně slabých rodin. Popřejme mu pevné zdraví, hodně štěstí a odhodlání, aby si mohl svůj sen splnit.