CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Ulice Tbilisi se rázem zaplní květinami, které muži ve velkém nakupují, aby obdarovali všechny ženy, které znají. Aniž bych to čekala, i já jsem dostala krásné fialky. Přinesl je Haik, který chodí každý den do tbiliské charitní jídelny pro chudé. Všimla jsem si ho však už dříve, protože byl ve srovnání s ostatními strávníky moc mladý. Ještě jedno mě na něm zaujalo - oproti ostatním byl velmi skromný a vděčný.

Haik Tumasian pochází z Arménie. Narodil se 16. dubna 1983 v Jerevanu. Jeho tatínek pracoval jako obchodník. Maminka se starala o domácnost. Haik a jeho sourozenci - o rok starší bratr a o rok mladší sestra - prožívali spokojené dětství. Ze dne na den se ale vše změnilo. V roce 1989 postihlo Arménii ničivé zemětřesení a Jerevan skončil v troskách. Zemětřesení bohužel vzalo mnohým i to nejcennější - jejich blízké. Haik a jeho sourozenci přišli o rodiče.

Hned po katastrofě je evakuovali do sanatoria na Ukrajině. Po třech měsících se mohli vrátit do Jerevanu. Tam se o ně starala jejich prateta. Žili v rozpadlém domku a často měli nouzi o jídlo. Situace byla neúnosná, a proto v roce 1990 odešli do Tbilisi k babičce, která v té době ještě pracovala. Za dobrou práci dostala malý domek, ve kterém se dalo slušně žít. Haik začal chodit do arménské školy. Po jejím ukončení se rok učil holičem. Brzy si našel práci v kadeřnictví, které však pro nedostatek zákazníků po měsíci zavřeli. Haik zůstal bez práce. S bratrem, který kvůli srdeční vadě nemůže pracovat, žijí z penze své babičky. Sestra se vrátila k pratetě do Jerevanu.

Babiččin důchod, který činí v přepočtu 840 korun, nepokryje ani náklady za domácnost, na jídlo jim nezbývají peníze. V roce 1997 proto začali dostávat pomoc z charitní veřejné jídelny.

Přestože Haik nemá zaměstnání, povinností má mnoho. Stará se o svého nemocného bratra a babičku. Občas jede pomoci s domácností i sestře do Jerevanu. Jeho přáním je, aby se babička uzdravila a mohla se starat o bratra. Haik by si potom mohl najít práci a mohli by všichni žít lépe.

Kdyby každý přijal svůj osud tak jako Haik, nebylo by na světě nespokojených. Jako kdyby svými holičskými nůžkami vše zlé v životě vždy odstřihl a nesl si jen to dobré.