CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Individuální přístup ke studentům

CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Zahraniční praxe ve více než 40 zemích 4 světadílů

CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Prostor pro kulturní a vzdělávací aktivity

CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Netradiční výukové metody

CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Socha příběhů - místo setkávání osudů klientů sociální práce

CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Prostor pro osobnostní růst

CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Tamilské ženy, které spolu došly daleko

Jiná místa, ale stejný životní příběh a stejný osud. Osud, které pěti tamilským ženám ze Srí Lanky sebral domovy a rodiny, a který je nakonec svedl dohromady.

Když v roce 2009 na Srí Lance kulminovala šestadvacetiletá občanská válka, v níž proti sobě stály sinhálská buddhistická většina a tamilská hinduistická menšina, se tyto osudem těžce zkoušené ženy ještě neznaly. Přesto jsou jejich životní příběhy podobné, tak jako jsou podobné životní příběhy mnoha místních žen, nevinně trpících nekonečnou válkou. Jako příslušnice poražených Tamilů musely i s rodinami uprchnout před postupujícím vojskám sinhálské armády. Musely utéct do neznáma a za sebou nechat rodné domy. Musely bojovat o holý život svých rodin. Byly svědky bombových útoků, byly svědky toho, jak se všechny humanitární organizace stáhly a místní lidé zůstali na vše sami. Byly svědky každodenního umírání civilistů. Vysílené a bez dostatku jídla musely se svými rodinami kopat zákopy, aby se skryly před bombami. Své příběhy mohou tyto ženy vyprávět jen proto, že je smrtící bomby minuly. Jejich rodiny takové štěstí neměly. Jedné z nich zahynul v jednom dni manžel a tři malé děti.

Když válka skončila a ony se chtěly vrátit domů, zjistily, že už žádné domů vlastně není. Jejich domy byly zničené nebo úplně srovnané se zemí. A tak bez zázemí živořily v provizorních přístřešcích a nevěděly, co s nimi bude.

V tu chvíli se jejich osudy potkávají. Místem, které je spojilo, je odlehlá farma ve srílanském městě Kilinochchi, financovaná Tamily, jimž se před válkou podařilo emigrovat. Na farmě našly nejen živobytí, práce je pro ně také terapií, která jim pomáhá do života vnést nějakou formu jistoty. Jistoty, že neztratí příjem, jistoty, že se mohou stýkat s lidmi s podobným osudem a nemusí být na vše samy. Jistoty, že je spojuje nejen podobný osud, ale také velká schopnost bojovat a nic nevzdávat.

Farma spolupracuje s organizací, která vyhledává lidi, poznamenané válkou, a nabízí jim pomoc, ať už formou poradenství či zprostředkování pracovních příležitostí. Bylo hezké vidět, jak se lidé s podobnými osudy spojili a každý den proměňovali svou slabost v sílu. „Pokud chceš jít rychle, jdi sám. Pokud chceš ale dojít daleko, jdi s ostatními,“ praví jedno přísloví. O tom, jak je moudré, jsem se přesvědčila na Srí lance.


Markéta Navrátilová
duben 2018