CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Kristína se narodila v malé vesnici nedaleko Košic, ale od svých sedmnácti let žije na okraji Lipan v místní romské osadě. Dostala se sem způsobem, který jsme zvyklí ve střední Evropě spojovat snad jen se středověkem. Když ji bylo sedmnáct, její strýc ji prodal za dva tisíce korun jednomu muži z lipanské romské osady, za kterého se Kristýna musela provdat.

Manželství Kristíny, kterou si její muž koupil jako zboží, nejspíše ani nemohlo být šťastné. Z manžela se vyklubal násilník, který bil nejen ji, ale i všech osm dětí, které spolu postupně měli. Vše vyvrcholilo, když v návalu agresivity hodil jejich nejmladšího, teprve dvouletého syna Kristiána do vroucí vody. Soud ho poslal na osm let do vězení Potrestána ale byla i Kristína, které byly všechny děti odebrány a umístěny do dětského domova. Svého syna Kristiána už pak nikdy neviděla, protože ho někdo adoptoval.

Ostatní děti má dnes už Kristína u sebe doma, ale její trápení nekončí. Je sama a je pro ni velmi obtížné se o své děti postarat, zajistit jim i jen dostatek jídla. A protože neštěstí nechodí samo, k velké chudobě se přidalo i rapidní zhoršení zdraví. Začal se jí silně kazit zrak a nyní je již částečně nevidomá. Někdy toho osud naloží na jednoho člověka tolik, že snad ani není v jeho moci vše unést: chudoba, částečná nevidomost, role osamocené matky i zvyky a prostředí romské osady… Kristína na své dnes již dospívající děti pod tíhou všech protivenství nestačí a hrozí ji jejich opětovné odebrání do dětského domova.

I přes všechny problémy se tato šestačtyřicetiletá žena nevzdává a dokonce pravidelně dochází do lipanského romského komunitního centra, kde je zaměstnána jako uklízečka. Přeji jí mnoho sil a odhodlání bojovat za své děti, za lepší život pro sebe i pro ně.