CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Individuální přístup ke studentům

CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Zahraniční praxe ve více než 40 zemích 4 světadílů

CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Prostor pro kulturní a vzdělávací aktivity

CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Netradiční výukové metody

CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Socha příběhů - místo setkávání osudů klientů sociální práce

CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Prostor pro osobnostní růst

CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Laco, fotbalem osvícený Rom ze Slovenska

Luxusní auto, značkové oblečení, suverén – první imaginární škatulky, kam jsem si snědého návštěvníka zařadila. Od pohledu si každý pomyslí, že je Laco jeden z těch šťastných Romů, kteří ve svém životě nezavadili o pravou východoslovenskou chudinskou osadu, které jsou často domovem zdejších Romů, ani pohledem. Ta by se na jeho vzezření přeci nutně musela podepsat.

Pokud jste některou z těchto osad na východním Slovensku navštívili, jistě mi dáte za pravdu. Seskupení několika katastroficky vyhlížejících příbytků na perifériích měst, ukrývající extrémní chudobu, hlad a podmínky jen stěží vhodné pro život. Odpadky, zapáchající kadibudky, desítky psů, prach štípající v očích. Kolem pobíhají umorousané děti a hned v prvním domě bydlí na několika málo metrech čtverečních dvacet lidí. Srdcervoucí realita dost dobře srovnatelná s indickými slumy.

Jenže Laco, ústřední postava mého příběhu, se na jednom z těchto strádajících míst narodil. Nehostinné podmínky a finanční tíže mu nebyly cizí. Co se týče školy, nikdy neměl přílišné ambice to někam dotáhnout. Když jste Rom, šance na přijetí do společnosti, do dobrého zaměstnání a na dobrou školu, se bohužel rapidně snižují. Místo sezení v lavici dával často přednost úprkům ke své tetě, kde měl dveře vždy otevřené.

Když se sport milující Laco připojil k „neromskému“ fotbalovému týmu, vidina jeho života se změnila. Všichni ti kluci se připravovali k maturitě a on se jim zatoužil vyrovnat nejen fyzicky, ale i vzděláním. Ačkoliv se nesetkal s nadšením učitelů ani okolí, nenechal se odradit, bojoval a o několik let později jej v Sabinově mohli začít oslavovat jako prvního Roma po dvou stech letech, co získal vysokoškolský titul. Dostal několik nabídek učit na fakultě, kde studoval, avšak své poslání viděl jinde. Stal se městským terénním sociálním pracovníkem a svým pozitivním vlivem, schopnostmi a optimismem pomáhá ostatním Romům řešit jejich zapeklitou životní situaci a motivuje jejich nadané děti ke studiu. Osada v Sabinově pod jeho vlivem doslova vzkvétá, městu přispěl svými kontakty. Ačkoliv se dlouhá léta potýkal s nedůvěrou a odsuzováním okolí, povedlo se mu svými činy vybudovat si respekt.

Měla jsem tu čest strávit s ním jen několik chvil, ale dokázal mě vytrhnout ze skepse, jíž jsem po návštěvě některých osad propadla. Všichni zde rezignují v domnění, že situace s Romy na Slovensku už lepší nebude, ale Laco je přímo živoucí motivací setrvat v úsilí jim pomoci.


Lenka Formánková
květen 2015