CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Individuální přístup ke studentům

CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Zahraniční praxe ve více než 40 zemích 4 světadílů

CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Prostor pro kulturní a vzdělávací aktivity

CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Netradiční výukové metody

CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Socha příběhů - místo setkávání osudů klientů sociální práce

CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Prostor pro osobnostní růst

CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Michael a jeho život jako dar

Mladou dívku omráčil ránou do hlavy její nevlastní otec a poté ji znásilnil. Bezohledný čin nezůstal bez následků. Silná rána způsobila ženě mentální problémy a znásilnění dalo vzniknout novému životu. Volba potratu se v této situaci stala nejdoporučovanějším východiskem.

Statečná oběť se však rozhodla darovat dítěti život, i když jej po narození, kvůli své omezené svéprávnosti, byla nucena nechat v kojeneckém ústavě. Michael vyrůstal v dětském domově, obklopen vychovateli a vrstevníky a maminku vídával jen o víkendech. Když mu bylo 16 let, dozvěděl se o tom, jak přišel na svět. Měl chuť otce zabít.

Přirozená zlost a chybějící rodinná opora ho postupně navedly do kolotoče alkoholu, drog, krádeží a střídání žen. Po několika letech, kdy chtěl Michael svého bouřlivého života zanechat a žít se svou přítelkyní, ho dostihla minulost a musel nastoupit na roční výkon trestu. Těhotná přítelkyně mezitím podstoupila potrat. Michaela při vědomí, že jej samotného měla stihnout stejná smrt jako jeho dítě, zalil nepopsatelný smutek. Po propuštění se bezcílně potácel životem.

Přes jednoho kamaráda se po čase dostal do Žakovec – Institutu Krista Velekněze, místa určeného pro ty, kteří v životě ztratili smysl i naději. Skrze víru v Boha – odpusťte, ale nemůžu tento fakt vynechat, je to jako bych psala recept na řízky a nezmínila se o mase – nabral jeho život nový směr. Nejen, že se teď rád věnuje knihám, hudbě a velmi pěkně kreslí, ale taky jezdí na koni, překonal strach z výšek a nachází v nich jiný adrenalin než v předchozím životě. Michael taky pracuje v zařízení jako ošetřovatel starých mužů. Je mu sedmadvacet let, je Rom, a kdybyste viděli s jakou láskou, radostí a obětavostí o nemocné pečuje, přáli byste si zestárnout pod jeho rukama. Michael je pro mě živoucím důkazem, že každý člověk, ať už byl počat jakkoli, má na světě své místo, že dokud žijeme, můžeme svému životu dát smysl v jakékoli situaci, a že láska, kterou druhým darujeme, proměňuje především nás samotné.


Anna Hodinková
květen 2015