CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Individuální přístup ke studentům

CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Zahraniční praxe ve více než 40 zemích 4 světadílů

CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Prostor pro kulturní a vzdělávací aktivity

CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Netradiční výukové metody

CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Socha příběhů - místo setkávání osudů klientů sociální práce

CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Prostor pro osobnostní růst

CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Dar úsměvu Ladislava z Bánské Bystrice

Říká se, že nikdy nevíte, jaká tajemství ukrývají druzí. Jinak tomu není ani u Ladislava, mezi přáteli nazývaném Laco. Na první pohled usměvavý, veselý a vtipkující muž, o kterém byste předpokládali, že prožil spokojený život v milující rodině. Po delším rozhovoru ale zjistíte, že tento mladý muž má více zkušeností a bouřlivých zážitků než většina z nás.

Laco pochází ze slovenské vesničky Gemerská Panica, se staršími sourozenci a rodiči bydleli v rodinném domku. Zkrátka na první pohled spořádaná rodina, která si žije na dobré úrovni. To ale platilo jen do doby, než otec propadl hazardu. Vášeň ho postupně dohnala k rozprodání celého rodinného majetku. Nešťastná matka začala v té době otce podvádět a pít. Laco chodil do první třídy, když se spolu s maminkou a sourozenci museli stěhovat k babičce. Maminka ale pila stále více, neměla peníze na jídlo a hygienu a děti často chodily do školy hladové a špinavé. Když Laco jednoho dne přicházel s maminkou od lékaře, čekalo na něj před domem auto. Spolu se sourozenci skončil v SOS centru.

Nějakou dobu strávili v diagnostickém centru v Košicích a pak putovali do dětského domova v Tornaľi, který se stal až do 9. třídy Lacovým náhradním domovem. S rodiči se skoro nevídal, matka za dětmi sice zpočátku chodívala, ty o to ale moc nestály, doprovázel ji nový přítel a často byla opilá. Otec krátce po jejich umístění do dětského domova zemřel.

V dětském domově se Laco účastnil táborů, mikulášských večírků a dalších akcí, které pro děti organizovala jedna z poboček organizace Úsmev jako dar. Laco se ve společnosti dobrovolníků cítil dobře a našel si mezi nimi kamarády a vzory. Byl chytrý žák, nosil domů jedničky a nikdy neměl ve škole problémy, proto mohl začít studovat průmyslovku a bydlet na internátě v Banské Bystrici.

Během středoškolských studií se ale Laco dostal do špatné party. Začal nosit horší známky a experimentoval s marihuanou. V té době se ovšem také stal dobrovolníkem Úsmevu ako dar, aby mohl pomáhat na akcích, které před pár lety navštěvoval ještě jako účastník. V sedmnácti se dostal do pěstounské péče a úspěšně odmaturoval. A nejen to – byl dokonce přijat na univerzitu ve Skotsku!

Krásný studentský život, ke kterému patřilo i cestování stopem po celé Evropě, však dlouho netrval. Laco sice zvládnul první semestr, ale pak se provalilo, že experimentuje s drogami a po Vánocích musel studia ukončit. Chvíli pracoval v železárnách a na ranči, ale po roce se vrátil do Banské Bystrice. U matky žít nechtěl, a tak nezbylo než vzít zavděk domem na půl cesty. Chvíli studoval na místní univerzitě učitelství, pak zase pracoval jako barman, pracovník v telemarketingu, prodejce elektrospotřebičů či mistr na stavbě…

Ty časy už jsou ale pryč. Laco si s kamarády a přítelkyní pronajal byt a přihlásil se na Univerzitu Mateja Bela v Banské Bystrici. Letos končí pětileté studium informatiky a zároveň pracuje na své diplomové práci. Z mladíka s těžkým dětstvím a drogovou minulostí nakonec bude vysokoškolsky vzdělaný odborník.

Laco si je díky vlastním zkušenostem vědom, že pomoc pro lidi, kteří se dostali do problémů, je tím nejcennějším, co mohou dostat. I proto je stále dobrovolníkem v Úsmevu ako dar a sám pomáhá vytvářet to nejkrásnější a nejupřímnější co na světě může být – dětský úsměv.


Markéta Lokočová
prosinec 2014