CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Zdá se Vám někdy, že jste tak unavení, že už dál nemůžete? A teď si představte, že s tímto pocitem musíte bojovat stále. Tak jste se ocitli přímo uprostřed životního příběhu osmadvacetileté Britky Stephanie, která trpí únavovým syndromem.

Na Floridě, kde se Stephanie narodila, žila jen krátce. Její otec byl závislý na hracích automatech a maminka se proto i s ní odstěhovala do Velké Británie. Ve čtrnácti se začala Stephanie opakovaně léčit s několikanásobnými infekcemi hrdla. Tehdy ještě ani lékaři netušili, že se jedná o jeden ze symptomů ME, tedy únavového syndromu. Ten jí diagnostikovali o rok později, zatím bez další odborné léčby.

Stephanie dokončila střední školu. Přestože byla uvolněna z hodin tělocviku, nebylo to vůbec jednoduché. Chtěla ale pokračovat dále a rozhodla se pro studium péče o zvířata. Dovedete si představit, jak je to náročné pro zdravého člověka, natož pro osobu trpící únavovým syndromem. Netrvalo dlouho a Steph skončila na dlouhé dva roky na kolečkovém křesle. Ze školy ji vyhodili... Potýkala se také s vedlejšími účinky medikamentů, které užívala, měla sklony k agresivnímu chování a byla nebezpečná sobě i svému okolí. Po vysazení léčby se naštěstí vše zlepšilo.

Dlouho poté, co opustila školu, zůstala doma, často proležela celé dny v posteli. Zkoušela se dále vzdělávat, ale žádný kurz nedokázala dokončit. V osmnácti jí lékaři objevili také poruchu autistického spektra.

Čekali byste, že Steph po všem, čím si prochází, zanevře na celý svět. Ona se ale naopak rozhodla lidem pomáhat a když jí to zdraví dovolí, pracuje jako dobrovolník v organizaci, starající se o lidi s částečnou a úplnou slepotou. Její velkou oporou je dlouholetá kamarádka Sam a především maminka, která provozuje vlastní klub pro pejskaře a milovníky psů, a o kterou se celý život vždy mohla spolehlivě opřít jako o skálu. Stephanie miluje zvířata, sama se doma stará o dvě psí slečny, ráda hraje počítačové hry, zbožňuje, anime a japonskou kulturu. I díky tomu, že má otce v USA, ráda cestuje. Jednou mi řekla, že by chtěla navštívit Českou republiku. A tak kdo ví, možná ji jednou potkáte, odhodlanou dívku Stephanii, která se velmi často cítí unavená tak, že už dále nemůže, ale která se svou únavou statečně a odhodlaně bojuje.