CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Když se člověk špatně narodí, má už to spočteno na celý život, říkává se. A příchod Jany na svět ve slovenském městečku Šahy před osmadvaceti lety skutečně nebyl idylický. Rodiče ji odložili hned po narození do kojeneckého ústavu, dětství a mládí prožila v dětských domovech. A přesto je právě Jana živým důkazem, že lidové rčení z počátku mého vyprávění nemusí vždy platit.

Jaký osud může čekat nechtěnou dívku, která z kojeneckého ústavu v Ivance pri Nitre putuje do dětského domova v Kolíňanech, v šesti letech se stěhuje do dalšího dětského domova, tentokráte ve městě Poľný a pak musí odejít, ale vlastně nemá kam? Osamostatnění a postavení se na vlastní nohy je těžkým a náročným životním krokem pro každého mladého člověka, pokud se ale tak jako Jana nemůže spoléhat na pomoc rodiny, stává se často krokem do propasti. Jana měla na výběr - buď se vrátí do původní rodiny, nebo odejde do útulku. Vybrala si raději útulek ve městě Želiezovce.

Jana ale ví, že na vlastních nohou může stát tehdy, bude-li mít práci. A tu zase získá pouze bude-li mít vzdělání. Za sebou měla devítiletou speciální základní školu internátní, tři roky se učila švadlenou. To jí ale nestačilo. V útulku pobyla jen tři měsíce a vydala se do Kremnice, kde si ve dvouletém kurzu doplnila základní vzdělání a mohla se ucházet o přijetí na obor s maturitou. A skutečně se pak vyučila kuchařkou.

Tím ale putování Jany za vzděláním nekončí. Jana měla velké štěstí na lidi, kteří jí byli velkou oporou ve studiu a dávali jí pocit lásky a jistoty. Po vyučení už mohla nastoupit do práce, ale přátelé ji povzbudili a ona se rozhodla udělat si maturitu. Než nastoupila do prvního ročníku Střední odborné školy hotelových služeb a obchodu, kamarádka jí pomohla najít bydlení v centru Dorka ve Zvolenu, v zařízení pro rodiny a mladé dospělé, kteří se ocitli v nepříznivé životní situaci nebo vyrůstali v ústavní výchově a snaží se osamostatnit. Tady Janu rádi přijali, protože je přesvědčil její velký zájem v životě něčeho dosáhnout. Jana zde má přátele, našla si stálou brigádu, díky níž bude mít ve studovaném oboru praxi, chystá se na maturitu.

Má to tedy skutečně člověk spočítané na celý život, když se špatně narodí? Určitě ne, potká-li se jeho vůle a píle s lidmi, kteří jsou mu schopni a ochotni pomoci. A možná ještě také s vírou, která pomáhá Janě doufat, že pokud bude chtít, může zvládnout i to, co se zdálo nemožné.