CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Individuální přístup ke studentům

CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Zahraniční praxe ve více než 40 zemích 4 světadílů

CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Prostor pro kulturní a vzdělávací aktivity

CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Netradiční výukové metody

CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Socha příběhů - místo setkávání osudů klientů sociální práce

CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Prostor pro osobnostní růst

CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Kinki – prešovský milionář z Charity

Tři léčení z alkoholismu, který ho málem zahubil, pohádkové dědictví i pád z bezstarostných výšin milionářského života na dno ulice... Život šedesátiletého Martina, kterému v Prešově nikdo neřekne jinak než Kinki, připomíná jízdu na pořádně ostré horské dráze.

Kinki říká, že na jeho alkoholismu se podepsala profese, které se vyučil. Jako řezník, jezdící po zabijačkách, nikdy neodmítal alkohol, který k pořádné zabijačce zkrátka patří. I na vojně v kuchyni se samo sebou pilo ve velkém. Kinki si na flašku nejdříve zvykl a pak se na ní stal závislým. Dvakrát se snažil léčit, pokaždé marně. Alkohol mu rozbil rodinu, připravil ho o práci. Hrobníkovi z lopaty utekl na poslední chvíli díky třetímu pobytu v léčebně před osmnácti lety.

I když... Kdo ví, zda by se k pití nevrátil zase, kdyby tehdy nepotkal pracovníky A-klubu, provozovaného zdejší Řeckokatolickou Charitou. Byl v té době již pět let nezaměstnaný, dlužil nemalou částku za alimenty. To je dobrý důvod vyřešit problémy jako vždy alespoň na chvíli alkoholem. Tady mu ale nabídli jiné řešení: návštěvy v A-klubu vtiskly jeho životu postupně řád, nejprve se zapojoval do dobrovolnické práce a nakonec zde našel i zaměstnání. Charita mu umožnila účastnit se školení a vzdělávat se, díky pravidelnému příjmu mohl uhradit i své dluhy. „Všem lidem, kteří mají problémy s alkoholem, bych chtěl vzkázat, aby vyhledali odborníky na léčbu. Kontrolované pití s diagnózou F 10, tedy alkoholik, neexistuje,“ vrací se Martin ke své překonané závislosti.

Horská dráha Kinkiho života byla zase na chvíli na vrcholu. A dokonce dále stoupala. Po osmi letech práce v Charitě přichází neuvěřitelná zpráva – Kinki zdědil po své mamince a sestře dva miliony korun! Zdálo se, že život už bude jen bezstarostná jízda. Kinki byl velkorysý i šlechetný – část peněz věnoval dětem svého bratra, jen tak v igelitce jim předal třista tisíc. Našel si přítelkyni. Všechno se zdálo být jednou pro vždy vyřešeno.

A pak začal nejprve pomalý a pak stále rychlejší sešup dolů. Kinki to s penězi neuměl a rozmařile je rozhazoval na všechny strany. Odešel z Charity a pustil se i do podnikání, které mu mělo vynést po prvotních investicích další peníze. Že se stal obětí podvodu, zjistil až po pár měsících, ale to už byl na mizině. Byl příliš hrdý na to, aby se vrátil na Charitu, začal se proto živit rozvážením pizzy a distribucí knih, pak už bral, co se namanulo, jeden čas pracoval i jako dělník v Anglii. Aby měl na živobytí, musel nakonec prodat auto i dům, ale peníze se zase rozkutálely. Kinki se už jen poflakoval po městě jako ztracená existence bez domova. Tady ho našli bývalí spolupracovníci z Charity a dovedli zpět.

A tak Kinki už poněkolikáté pozvolna zase stoupá nahoru. Je znovu v Charitě, i když ne jako zaměstnanec, ale jako klient Útulku pro lidi bez domova. Bere svou novou roli s pokorou. „Čo dá Pán Božko, to budě,“ říká s úsměvem. Dávno už ví, jak je ošidné myslet si, že člověk dopředu dohlédne všechny výšky a propasti, které jsou pro něj na jeho životní dráze uchystány.


Klára Hájková
duben 2013