CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

O osudu Káji tady na Orgánu sociálně-právní ochran dětí v malém městečku u Zlína mluvili všichni - sociální pracovnice, psycholožka, kurátorka pro děti a mládež, její matka. Začala jsem cítit nutkání ji poznat... Když pak jednoho dne odjížděla kurátorka Káju navštívit do Výchovného ústavu Zlín a nabídla mi, že můžu jet s ní, neváhala jsem ani chviličku.

A tak jsme se všechny tři sešly ve společenské místnosti výchovného ústavu. Kája je patnáctiletá mladá dívka. Je hezká, štíhlá, má nakrátko ostříhané vlasy, je jemně nalíčená. V pravém uchu má spoustu prázdných dírek na náušnice a v jazyku piercing. Její krása kontrastuje s šedými tepláky se sedem až ke kolenům a černým tričkem s anglickým nápisem Fuck the world. Podle nápisu na tričku se chová i k nám. Nekomunikuje, odpovídá jednoslovně a většinou pouze slovem „fajn“. Zdá se, že jí je všechno jedno, že nás má jak se říká „na háku“. Na otázku od kurátorky: „Slyšela jsem něco o pervitinu, nechtěla bys nám k tomu něco říci?“, reaguje podrážděně až agresivně, že nic nebrala. Dokáže se na vás podívat pohledem, který se mi těžko popisuje, ale stále mě z něho mrazí.

Nebylo jednoduché se ke Káje dostat blíže, získat si její důvěru. Po krátké chvíli rozhovor skončil.

Na těchto dvacet minut strávených s Karolínou ale nejde zapomenout. Karolína je ve výchovném ústavu od svých dvanácti a půl let. Pochází z malého městečka nedaleko Zlína. Matka na ni přestala stačit. Od dvanácti let začala mít Kája výchovné problémy. Neposlouchala a nerespektovala matku, byla drzá na učitele ve škole, měla mnoho zameškaných hodin, se známkami klesla velmi nízko, dostala trojku z chování. Kouřila cigarety, hulila trávu a pila alkohol. Začala šikanovat spolužáky. Svůj volný čas trávila s kamarády venku, v barech a v parcích. Objevily se problémy s pervitinem.

Biologického otce Kája nezná, viděla ho pouze dvakrát za život a ještě opilého. Matka, která s Kájou žila od narození sama, to s ní nikdy neuměla. Podle psycholožky matce chybí vřelost, citovost, není důsledná, nechválí Káju a neumí ji podpořit. Celý život jí dávala obrovskou volnost, se kterou si nejspíše neuměla poradit. Možná by se vztah matky ke Káje dal shrnout do jedné věty: Bez lásky a pochopení aneb Vychovej se sama Kájo, ale dobře!