CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Individuální přístup ke studentům

CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Zahraniční praxe ve více než 40 zemích 4 světadílů

CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Prostor pro kulturní a vzdělávací aktivity

CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Netradiční výukové metody

CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Socha příběhů - místo setkávání osudů klientů sociální práce

CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Prostor pro osobnostní růst

CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Láska paní Luisi za časů války a železné opony

Na malou Luisi čekají všechny krásy a zázraky světa. Před holčičkou z Horního Rakouska leží celý život, který bude zcela jistě prozářen sluncem a radostí. Vždyť strašná světová válka skončila před pěti lety, píše se rok 1923 a Evropa má všechny hrůzy šťastně za sebou... Ještě že lidé dopředu nevědí, co všechno je v životě čeká.

Že cesta životem nebude tak jednoduchá, zjišťuje Luisi brzy. Moc ráda by studovala, ale rodina si to nemůže dovolit. Luisi musí vydělávat a odjíždí pracovat jako vychovatelka do bohaté německé rodiny. Dlouho se tu však nezdrží. V Německu začínají vítězit nacisté a Evropa se opět chystá válčit.

Po návratu do Rakouska pracuje Luisi v cukrárně v Linci. Právě tady dochází k osudovému setkání jejího života. Krásného mladíka, kterého sem dochází, nejprve považuje za německého vojáka v civilu. Až později zjistí, že je to Čech. To už se ale do sebe oba mladí lidé zamilují a chtějí se co nejdříve vzít. V Rakousku to ale není možné, protože snoubenec by musel přijmout rakouské občanství a tím pádem ihned rukovat na frontu. Řešením je svatba na území České republiky, v té době Protektorátu Čechy a Morava. Sňatkem však ztrácí své rakouské občanství Luisi, která se stává Češkou. Manželé si balí kufry a stěhují se na Moravu. Brána možného života v Rakousku se za nimi zavírá...

Luisi zažívá těžké chvíle. Má sice milujícího manžela a zanedlouho i čtyři krásné děti, ale cítí se odtržena od svého předchozího života, připadá si opuštěná. Jen těžko překonává jazykovou bariéru a cítí, jak její němčina vyvolává mezi lidmi vražedné pohledy a nenávist. Němce nemá nikdo rád a německý jazyk zvedá mnohé Čechy ze židlí. Jako by právě Luisi mohla za všechny hrůzy vojny....

A pak válka končí a Evropa se opět nadechuje k lepší budoucnosti. A netuší, že ke skutečnému míru je zase daleko. Přichází rok 1948, v Československu se dostávají k moci komunisté. Na hranicích s Rakouskem roste plot z ostnatých drátů. Luisi a její rodinu od rodného Rakouska tentokrát odřízne na dlouhá desetiletí železná opona. Aby si Luisi, která stále neumí příliš dobře česky, vydělala na živobytí, přijme těžkou práci svářeče. Ve fabrice zůstává patnáct let.

Všechno to už dávno odnesl čas – válku, ostnaté dráty a pohraničníky se samopaly na rakouských hranicích. Před dlouhými dvaatřiceti lety si vzal i milovaného českého manžela paní Luisi. Po nešťastném pádu musela nedávno i ona opustit svůj krásný byt v Olomouci a přestěhovat se do Domova pro seniory POHODA ve Chválkovicích. Sedává u okna a vzpomíná na časy své životní lásky, kterou nerozdělila ani válka, ani železná opona. Navštěvují ji tady děti, vnoučata a pravnoučata. Tedy alespoň ty, které se nevydaly do světa za svými sny tak jako kdysi ona, drobounká Luisi se stříbrnými vlasy.


Jitka Frayová
listopad 2012