CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Příběh dětství třicetiletého Franca vlastně neznám. On sám o něm mluvit odmítá a když vzpomíná na prvních dvanáct let svého života, řekne jen, že zažil a viděl spoustu strašných věcí. Není se ale co divit. Franco pochází ze Rwandy, země, ve které bylo při genocidě v polovině osmdesátých letech mačetami povražděno skoro milion lidí včetně žen a dětí.

Franco ze Rwandy utekl ve dvanácti letech a nějaký čas pobýval v Ugandě, kde se mu podařilo dokončit základní školu. Ani o tomto období však mluvit nechce. Rozpovídá se až o třetí etapě svého dosavadního života, která začíná příjezdem do Londýna. Přijal ho tu strýc, který ho bral jako vlastního syna a podporoval ho jak jen to šlo. Začátky ale byly krušné, Franco měl statut uprchlíka a čekal ho dlouhý a náročný proces udělování azylu. Nakonec v něm obstál a díky pomoci strýce dokonce nastoupil na univerzitu, kterou za tři roku úspěšně zakončil jako odborník na IT.

A byl to také strýc, který Franca přivedl poprvé do střediska Praxis, které se v Londýně stará o integraci cizinců. Praxis se stal Francovi druhou rodinou. Z klienta, který sám potřeboval pomoc, se záhy stal jeho zaměstnancem. Franco se v Praxisu stará o webové stránky, opravuje pokažené počítače a obstarává další drobnou práci, která je právě potřeba.

Francova budoucnost je ale nejistá. Tak jako mnoho dalších sociálních organizací, i Praxis se potýká z finančnímu problémy a musí propouštět. Na řadě je jako první právě Franco. Když mluví o svém odchodu, je náhle smutný a melancholický. Rád by si otevřel IT firmu a postavil se na vlastní nohy, koupil si dům a přivedl do něj ženu, se kterou by založil rodinu. Teď se mu jeho sen vzdaluje...

Ve Francovi jako by se stále hádaly dvě osobnosti. Je velmi hodný, ale občas si hraje na něco, čím není. Světlé okamžiky, díky kterým se vám dostane skutečně pod kůži, náhle vystřídají chvíle, kdy se chová odtažitě. Ačkoli je mu již třicet, působí jako nevinné, ale předčasně dospělé dítě. Vždy si obléká na sebe dva páry ponožek a to i ve dnech, kdy je opravdu teplo. Na otázku proč to dělá odpoví, že je na to zvyklý už od dětství. Franco je tajemný muž dvou tváří. Měla jsem možnost poznat jen jednu z nich. Tu druhou, za níž možná zuří nezapomenutelná hrůza, Franco nejspíše už napořád schovává.