CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Tak jako všude ve světě i v Ugandě je vstupenkou do lepšího života vzdělání. To je zde ale velmi drahé a dovolit si ho může málokdo. Především místní vesničané jsou přesvědčeni, že čím více budou mít dětí, tím lépe o ně bude v budoucnu postaráno. Své velké rodiny pak ale nejsou schopni uživit a jen s potížemi shánějí pro své děti alespoň jídlo, oblečení a boty. Peníze často nezbývají ani na základní zdravotní péči, natož pak na vzdělání. A bez něho v budoucnu děti stejně jako kdysi jejich rodiče nenajdou práci a neuživí ani sebe, ani svou rodinu. Další a další generace se tak ocitají ve stále stejném začarovaném kruhu. Při čtyřiadvacetiletém Tomovi Owori ale stálo štěstí, díky němuž se z tohoto bludného kruhu může vymanit. Jmenovalo se Adopce na dálku Arcidiecézní Charity Praha.

Tomovi je čtyřiadvacet let. S chutí čte, kouká na filmy, hraje fotbal a pokud to jde, tak i cestuje. Když má volno, rád chodí do kostela. Jeho oblíbeným jídlem je rýže a kuře. To si ale může dovolit jen málokdy.

V malé vesničce Busagazi se narodil chudým rodičům jako jedno z pěti dětí. Zdálo by se, že tím byl jeho osud předurčen. Když ale bylo Tomovi osmnáct let, všimla si ho jedna z pracovnic UCDT, dceřiné organizace Arcidiecézní Charity Praha, která zde organizuje projekt Adopce na dálku. Do projektu se sice zařazují děti ve věku kolem pěti až deseti let, ale protože Tom byl velmi chytrý, rozhodla se v jeho případě udělat výjimku. Tom dostal finanční podporu a mohl začít studovat. Nejprve úspěšně ukončil střední a poté i vyšší odbornou školu. Ještě během studia vykonával povinnou praxi v nemocnici Buikwe, která vznikla rovněž s podporou Arcidiecézní Charity Praha. A protože se osvědčil, po zdárném ukončení školy zde nastoupil jako laboratorní asistent.

Tomovým přáním je pokračovat dále ve studiu a pomáhat lidem. Rád by studoval například klinickou medicínu, na to však nemá peníze – školné jednoho semestru na vysoké škole stojí přibližně milion a půl ugandských šilinků, tedy kolem 15 tisíc korun. A Tom všechny peníze, které vydělá, posílá svým rodičům a také svým dvěma mladším sestrám, kterým teď platí vzdělání zase on. Tomovi samotnému už proto nic nezbude.

Tomův příběh je výjimečný tím, že nejen vystudoval dvě školy, ale byl schopen se dalšího studia vzdát ve prospěch svých sester. Pomoc, které se mu kdysi nezištně dostalo, předává dále.