CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Sedím v kanceláři organizace Inspire v krásném britském městě Cambridge a čekám, až se Amy vrátí z kuchyně s čajem. Ticho náhle přeruší tupé pravidelné rány. Vylekaně vyskočím a utíkám zjistit, co se děje. Vbíhám do kuchyně a z toho, co vidím, mě mrazí v zádech. Amy stojí u stěny a bouchá do ní hlavou. A to vší silou

Amy pracovala posledních devět let v organizaci podporující osoby se zdravotním postižením. Organizovala a vedla zde školení, pracovala na nových projektech. Vedlo se jí dobře, podílela se dokonce na vytvoření stolní hry, která osoby se zdravotním postižením zábavnou formou seznamuje s možnostmi získání a využití osobního rozpočtu. Díky práci byla naprosto nezávislá na cizí pomoci, dokonce jistou dobu bydlela s přítelem Johnem, který pracoval pro stejnou organizaci. Nebýt ekonomické krize, mohlo to tak zůstat ještě hodně dlouho. Její dopady ale přinutily organizaci zrušit některá pracovní místa. Mezi nimi i to, v němž se Amy cítila tak skvěle.

Náhradou za všechna zrušená pracovní místa vyhlásila organizace výběrové řízení na jedno nové. Hlásili se na něj Amy i její přítel. John vyhrál. Na Amy dolehlo velké zklamání. Nejenže přišla o práci a neuspěla v konkurzu, nové místo navíc dostal její přítel. Amy začala upadat do deprese, při níž má sklony se sebepoškozovat. V organizaci se proto rozhodli, že pro ni bude lepší opustit práci hned a místo třítýdenní výpovědní lhůty si vzít volno a odpočívat doma. Amy tak ztratila příležitost se přirozeně vyrovnat s odchodem z práce a postupně se rozloučit se svými kolegy. Protože ale o rozloučení se všemi moc stála, uspořádala s pomocí kamaráda Tonyho rozlučkovou párty, na kterou pozvala své kolegy a další přátelé. Nikdo z bývalých kolegů však nepřišel...

Amy se doma přitížilo, chodila ode zdi ke zdi, náhle neměla co dělat. Zároveň v té době absolvovala IQ testy, podle nichž je „příliš inteligentní na to, aby byla klasifikovaná jako osoba s poruchou učení“. Tento dobrý výsledek měl paradoxně pro Amy neblahé důsledky. Nemá totiž nárok na dávky pro osoby se zdravotním postižením.

A tak Amy ztratila ze dne na den přátele, práci i finanční zajištění. Amy není hloupá a uvědomuje si, že najít novou práci bude těžké a může to trvat hodně dlouho. Snaží se tedy trávit své dny aktivně, hledá nové zaměstnání, zapojuje se jako dobrovolník do projektů, které ji přijdou zajímavé, snaží se být s kamarády i přítelem Johnem. Když už přišla o svou práci, snaží se najít si pro sebe jiné dělání, které by zahnalo všechny její velké smutky.