CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Individuální přístup ke studentům

CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Zahraniční praxe ve více než 40 zemích 4 světadílů

CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Prostor pro kulturní a vzdělávací aktivity

CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Netradiční výukové metody

CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Socha příběhů - místo setkávání osudů klientů sociální práce

CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Prostor pro osobnostní růst

CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Nalezené štěstí Máriji ze Srbska

Uprostřed srbské přírody, daleko od civilizace, leží Kulina - středisko pro postižené. V obrovském komplexu zde žije na pět set dětí, dospělých i starých s různým typem postižení - ať už mentálním nebo tělesným.

V Srbsku není příliš časté, že by se rodina starala o handicapované dítě. Většina dětí, které se narodí s nějakým postižením, je proto umístěna právě do tohoto zařízení nebo jiného střediska podobného typu.

A právě v Kulině se odehrává příběh Máriji. Tak jako většinu dětí jí tady rodiče umístili už jako malou. Neměli zájem se starat o postiženou holčičku, která by mohla změnit jejich zaběhaný fungující život.

Máriji bylo jen pár měsíců, když se jejím novým domovem stala Kulina. Místo toho, aby vyrůstala v rodinném prostředí, se musela smířit s péčí sester a přítomností dalších deseti postižených dětí. Neměla možnost se batolit doma, protože byla jako ostatní děti v tomto středisku přivázaná k postýlce, aby se neublížila. V takovém prostředí Márija vyrostla.

Dnes je jí 23 let. Rodiče jí téměř nenavštěvují.

Její život ale právě teď nabral nový směr. Márija si našla přítele Dragana. Člověka, který o ní má snad poprvé v jejím životě opravdu zájem. Člověka, který jí může dát to, co její rodiče i zdravotní setry nemohli nebo nechtěli. Má ji rád.

A tak když se dnes procházíte po Kulině, můžete tam mezi pěti sty dětmi, dospělými i starými potkat dva usmívající se postižené lidi. Dva lidi, na které jejich rodiny zapomněly, ale oni se přece jen našli a mají se rádi.


Kristina Porubová
červen 2008