CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Otec Joseph Kalyabe pochází z vroucně křesťanské rodiny, také jeho bratr se stal knězem, jeho sestra je řeholnicí. Narodil se v roce 1933 v Ugandě a po ukončení studií v roce 1951 zde byl biskupem Billingtonem vysvěcen na kněze. Poté sloužil na mnoha farách ve své zemi. V roce 1955 byl vyslán do Keni, aby se naučil domorodý jazyk Luo. Zvládl to za osm měsíců a vrátil se zpět do Ugandy. Poté byl postupně jmenován hlavním knězem na dvou farách, ve městech Nkokonjeru a Buvuma. V letech 1966 až 1970 byl pověřen funkcí vězeňského kněze. Tehdy byl také požádán, aby své duchovní služby poskytoval také v kasárnách, určených pro policii a armádu.

Po těžkém rozhodování nakonec otec Joseph v roce 1971 vstoupil do armády. Spolu s dalšími pěti knězi musel ve městě Jinga podstoupit vojenský výcvik, jeho velitelem byl Idi Amin. Už rok po výcviku dosáhl hodnosti kapitána. Jako kněz měl k dispozici malé auto, z titulu hodnosti kapitána také dobrou zbraň. Jeho kněžská služba v ozbrojených složkách měla své zvláštnosti: nebyl například součástí žádné jednotky a mohl se proto volně pohybovat i po dnešních národních parcích. Nikdy také nepřespával ve vojenských kasárnách, ale vždy na farách. Podle vojenských pravidel ovšem nikdy nemohl odložit zbraň. Nosil ji, i když měl kleriku. Jak ale dodává, neodložil nikdy ani Bibli. V kasárnách sloužil mše ve svahilštině, angličtině, v jazyku Luo a Luganštině. Během vojenské kariéry se nezúčastnil žádné ozbrojené akce. Z vojenského platu platil školné pro členy své rodiny.

Po vojenském převratu v roce 1979 byl prezident Amin nucen odejít do exilu v Tanzanii a vlády se ujala Uganda National Liberation Army (UNLA). Joseph byl a spolu s dalšími knězi zatčen a měsíc vězněn. Propuštěn byl až po intervencích kardinála. Den, kdy opustil vězení, provždy ukončil jeho vojenskou kariéru, ne však jeho kněžskou službu. Vystřídal ještě několik farností, dnes žije na faře v Mulami.

Reverend Joseph Kalyabe je velice vzácný člověk. I dnes stále pomáhá svým příbuzným se splácením školného. Na svůj věk je neuvěřitelně aktivní, stále chodí obdělávat zahradu a sází stromy. Když se ho lidé ptají, proč to dělá, když si jejich plodů pro své stáří už neužije, jen odpoví: „A co budou jíst tvé dětí?“