CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Na první pohled by si každý řekl, ze mu ten starší pán s bílými vousy někoho připomíná. Možná je to náhoda, možná že ne - je to takový děda Mráz. Ještě stále by ale mohl sklízet úspěchy u žen, je na něm totiž ihned vidět, že se o sebe stará, že mu záleží na tom, aby byl vždy elegantní.

Narodil se 1. března 1949 ve Lvově na Ukrajině. Tam také vyrůstal a vyučil se zámečníkem. Byl ženatý, ale při vzpomínce na svou ženu se ve vyprávění zarazí a nechce dál pokračovat. Bohdan nejprve po vyučení asi rok pracoval. Pak továrnu, která ho živila, zavřeli. Svou práci měl ale rád a nechtěl se jí vzdát, proto se rozhodl zůstat „v oboru“. Začal s přáteli loupit. a hned ve velkém - Bohdan svým zámečnickým uměním neplýtval na obyčejné visací zámky sklepů, ve kterých je možno najít maximálně starý roztrhaný obraz po babičce. Pustil se s partou rovnou na banky a peněžní ústavy, doslova nabité penězi. Z obyčejného zámečníka se stal pan kasař.

On i jeho přátelé však žili v trvalém nebezpečí, museli se nějak odreagovat. Před každou akcí si začali dávat na kuráž opium. Pak přišly další drogy. Na otázku, které drogy už zkusil, odpovídá bez zaváhání: všechny. Kolotoč se roztočil - aby měli dost peněž na drogy, začali podnikat stále riskantnější akce. a nic netrvá věčně. Bohdan se před soud dostal šestkrát, vždy byl odsouzen a uvězněn. Ve vězení strávil dohromady 30 let.

Do Regionálního centra sociální adaptace, ležícího na bývalé raketové základě za městem Brody, byl přijat v lednu 2005. Za třicet let se ve vězení dost zdokonalil ve svém zámečnickém umění, v Brodech ho ale může snad poprvé využít ve vší počestnosti. Hodně totiž ve vězení četl a pochopil, že lépe bude, když se bude chovat slušně. Tady ho všichni mají za sympatického dědečka, který nepokazí žádnou legraci, na druhou stranu je ale znát, že si již vydobyl jistou vážnost. S šéfem centra Igorem vychází snad nejlépe ze všech klientů zařízení, a protože mu pomohl opravit stroje na obrábění dřeva, stal se uznávaným a potřebným odborníkem. Nechce se s tím ale spokojit a do budoucna si pravděpodobně udělá i kurz dřevařiny, aby mohl vyučovat další klienty.

Na rozdíl od jiných svěřenců centra má už i dokumenty, které by mu umožnily vrátit se zpět domů. Bohdan ale ví, že by se ve Lvově dostal i ve svých šestapadesáti letech znovu pod vlivem starých kamarádů zpět ke drogám a krádežím. a to už nechce - v Brodech našel konečně po dlouhých letech klid.