CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Individuální přístup ke studentům

CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Zahraniční praxe ve více než 40 zemích 4 světadílů

CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Prostor pro kulturní a vzdělávací aktivity

CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Netradiční výukové metody

CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Socha příběhů - místo setkávání osudů klientů sociální práce

CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Prostor pro osobnostní růst

CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Co mají společného Maria a Larisa z Rumunska

Dvě ženy sedí proti sobě. Neznají se, i když se kdysi dávno, před sedmnácti lety, už viděly. A nejenom to, byly dokonce jedno tělo. Maria a Larisa jsou totiž matka s dcerou.

Obě pláčou. Čtyřiatřicetiletá Maria, klientka centra Assisi pro lidi žijící v romské Craica komunitě, vypráví dceři, do jak otřesných podmínek ji přivedla před sedmnácti lety na svět. Larisa se narodila s vrozenou respirační chorobou, kdyby zůstala v bídě a nevyhovujících podmínkách se svou matkou, nedožila by se ani pěti let.

Uteklo sedmnáct let a v rumunském centru Assisi zvoní telefon. Sociální pracovnice, která se stará o Larisu v dětském domově asi šedesát kilometrů odsud, se snaží najít její maminku, aby se obě mohly potkat. Následuje dlouhé pátrání a mnoho telefonátů, až nastává den setkání.

Do centra nejdříve přichází nic netušící Maria, vzpomíná, jaké to bylo, když musela odložit své první dítě a říká, že by si přála dceru ještě někdy vidět. Pak se náhle otevírají dveře a vchází Larisa.

Všechno si mezi slzami vyříkaly, vyjasnily, objasnily. Společně se pak vypravily do domu matky a Larisa poprvé poznala nevlastní rodinu – otce, babičku i sedm sourozenců. Při loučení si matka s dcerou slíbily, že se budou vídat i nadále. Je totiž správné a dobré dávat druhé šance lidem, kteří nás mohou mít rádi.


Pavlína Vyskočilová
duben 2018