CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Na Balkáně se můžete potkat opravdu s roztodivnými osudy. Nůžky mezi bohatými a chudými se tu rozevírají rychleji a bolestivěji, než například u nás. Na odvrácené straně blahobytu se ocitla také rodina, kterou jsme objevili v makedonském hlavním městě Skopje. Jeden z členů této rodiny, teprve jedenáctiletý Martin, chodí do školy, které pomáhá místní odnož německé charity. Díky němu se pomoci dostane celé široké rodině, která žije v podmínkách, které jsme zvyklí vídávat snad jen ve filmech o předminulém století.

Naše rodina není překvapivě romská, přestože právě romské rodiny tvoří v Makedonii v podobných případech většinu. Matka, středoškolačka, je albánského původu a do manželství si přivedla dvě děti z prvního manželství. Také její muž, slovanský Makedonec se základním vzděláním, má jedno dítě z předchozího vztahu. Spolu pak mají další tři děti

Jejich dům ve skopské municipalitě Usje má pouze jednu místnost, plesnivou a černou od sazí. Chudí jsou i na místní poměry, ani jeden z nich nemá práci. Od státu nedostávají žádnou pomoc v podobě dávek sociální podpory. Sociální příplatky v Makedonii neexistují. Všechny děti nejsou schopni uživit, není z čeho. Jedno z dětí, osmiletá Stojanka, proto žije v klášteře, kde se o ni starají řádové sestry. Šestnáctiletý Slaviša, který je teprve v sedmé třídě základní školy, zase žije přes týden v internátě. Štěstím se pro rodinu ukázal být jedenáctiletý Martin, docházející do páté třídy zdejší základní školy, která je zahrnuta v programu německé pobočky charity. Podporuje děti ze sociálně znevýhodněných rodin, nakupuje jim učebnice, školní potřeby, svačiny i třeba jízdenky městské dopravy. Celé rodině navíc jednou za čas přiveze humanitární pomoc v podobě hygienických potřeb či oblečení.

Život naší a jí podobných rodin by nebyl možný bez pomoci neziskových organizací. Každý totiž nemá to štěstí, aby se narodil ve státě, který se o něj v případě nouze postará.