CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Když jsem se ním viděla poprvé, byl březen roku 2007 a já jsem byla v Holandsku teprve necelý měsíc. Pan L. K. Yam se narodil v roce 1962 v Číně a do Holandska přišel už ve svých dvaceti letech, přesto zdejší jazyk umí jen velmi povrchně. Žije se svými dvěma syny a mladičkou ženou v jedné Rotterdamské čtvrti. Je maličkého vzrůstu s lehce kulaťoučkou postavou, avšak od našeho prvního setkání už mnoho kil ztratil. Má velké starosti a neví, co s ním bude dál. Je velmi tichý a milý. Jeho oválný obličej, posetý vráskami a lemovaný smutným pohledem, jako by jeho životnímu příběhu dodával ještě větší naléhavost.

Pan Yam v Rotterdamu dlouho pracoval legálně v Čínské restauraci. Do roku 1997 zde totiž žili tzv. bílí ilegálové, tedy imigranti, kteří v Holandsku mohli pracovat, ač neměli povolení k pobytu. Pak ale přišel rok 1997 a s ním změna zákona - náhle a bez předchozího varování v Holandsku už imigranti bez povolení k pobytu pracovat nemohli. Z pana Yama se tak po mnoha legálně odpracovaných letech stal v Holandsku štvanec. Chápe to tak trochu jako příkoří - vždyť zde přece pracoval 23 let a odváděl státu daně! A teď je nežádoucí.

A doma žena a děti …Co měl pan Yam dělat jiného, než začít pracovat načerno?

Jednoho krásného dne ho našla cizinecká policie a na tři měsíce zavřela do detenčního centra pro migranty, tedy do vězení pro lidi, kteří nemají povolení k pobytu, cestovní pas či jiné dokumenty a žijí v Holandsku ilegálně. Nastaly zlé časy. Yamův zaměstnavatel zaplatil pokutu a rozvázal s ním pracovní poměr. Yamova žena, která má podlomené zdraví, nevyšla po celé tři měsíce během jeho internování ani jednou ven, bála se. Zhubla o deset kilo.

Ale Yam se nevzdával. Po propuštění podal žádost o sociální podporu. Říkal si, že by na ni mohl mít teoreticky nárok, vždyť přece 23 let odváděl státu daně a nyní poprvé neměl zaměstnání ani šanci sehnat nové, měl nemocnou ženu v domácnosti a dva malé syny, kteří chodí do školy. Jeho žádost však byla zamítnuta.

V pohádkovém příběhu se ve chvíli nejtěžší náhle objeví pomoc. V životě pana Yama se kouzelně objevil právník Pim Fischer, který se rozhodl podat jeho rodině pomocnou ruku. Pim je Holanďan ve středních letech a jeho pomoc má tak trochu pohádkový nádech. Svou právnickou praxi totiž věnuje lidem, kteří mu za jeho služby nejsou schopni zaplatit. Zajímají ho případy migrantů v Holandsku, kteří se vinou nedostatků ve zdejších zákonech dostali do velkých problémů. Soudními procesy, které na tyto případy reagují, chce donutit holandské zákonodárce ke změně zákonů, týkajících se pobytu a práv migrantů..

Pim napsal pro Yama odvolání na zamítnutí sociálních dávek a obhajoval ho u soudu. Napoprvé to však nevyšlo a oni prohráli. Ale nevzdávají se, Pim se rozhodl případ dotáhnout až do Štrasburku před mezinárodní tribunál pro lidská práva.

Budu jim držet palce. Pokud by se totiž Pimovi podařilo tento případ vyhrát, nepomohl by tím jen našemu panu Yamovi a jeho rodině, ale mnoha dalším lidem, kteří se ocitli ve stejné životní situaci.