CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Individuální přístup ke studentům

CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Zahraniční praxe ve více než 40 zemích 4 světadílů

CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Prostor pro kulturní a vzdělávací aktivity

CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Netradiční výukové metody

CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Socha příběhů - místo setkávání osudů klientů sociální práce

CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Prostor pro osobnostní růst

CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Dilema Bohuše z Lipan

Setkání s Bohušem je velmi zajímavé i podnětné, nejen proto, že se vymyká všem stereotypům, které panují v našem pohledu na Romy. V ledasčem by nám dokonce mohl být příkladem. Bohuš nemá právě lehký život, ale stále věří, že Bůh je mu nablízku.

Do Romského komunitního centra v Lipanech jsem jela se svým vynikajícím mentorem Markem Urdzikem hned první den praxe. Po cestě mi ukazoval, kde je lékárna, pošta, banka a tak dále, a náhle mne upozornil na Roma, který právě kráčel se svou ženou a dítětem do města. Je to jeden z těch, kteří se opravdu snaží, řekl mi. Mladík i celá rodina byli čistě oblečeni, to ano, ale jinak mi nepřipadal nijak zvláštní či výjimečný. Až později jsem zjistila, že jsem se v prvním úsudku mýlila.

Když bylo v komunitním centru potřeba zajít pro poštu, vyzvednout nějaký balíček či nakoupit kancelářské potřeby, vždy jste se mohli s důvěrou obrátit na Bohuše, který zde má na starosti veřejně prospěšné práce. Po dvou týdnech mé praxe se Bohuš dostal na pozici romského občanského hlídače v městě Lipany. To mu otevřelo možnost získat městský byt přímo v centru. Stále ale zvažuje, zda se má z chudé romské osady na kraji města vystěhovat. A proč, když se jedná o krok k lepšímu životu? Bohuš je nejmladší ze šesti sourozenců. Vyrůstal a stále bydlí v osadě, kde žije přes šest set Romů. Osada je místem, kde má své přátele, především zde ale žije Bohušův otec, který má zdravotní problémy a je na invalidním vozíčku. Bohuš dokončil odborné učiliště, získal maturitu a chtěl nastoupit na další obor, avšak v uchu mu lékaři objevili nádor. Místo studia musel podstoupit léčbu, během které mu zemřela maminka, a zdravotní problémy dostihly také jeho otce.

Romové mají velkou úctu ke svým rodičům a nikdy by je nenechali na holičkách, proto také téměř nenajdete Romy v domovech pro seniory. Bohuš mi o svém životě neřekl vše, jen se zmínil, že se díky Bohu dostal z cesty mířící ke špatnému způsobu života. A to mu nedovolí vyměnit svůj vlastní lepší život za to, že opustí v těžkých chvílích vlastního otce.


Andrea Beňaková
prosinec 2014