CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Toho rána bylo chladněji než obvykle a na mokrých silnicích se lesklo plno louží, které tam zanechal včerejší déšť. Pro nás, kteří máme kde bydlet, to jsou vcelku nezajímavé informace. I mně se zdálo, že na mne čeká obyčejný a nezajímavý den na praxi v bánskobystrické organizaci Úsmev ako dar. Brzy jsem se měla přesvědčit o opaku. Jak bych mohla tušit, že hned po obědě se právě na tomto místě a v tento ospalý den setkám s člověkem, jehož osud mne donutí přehodnotit téměř všechny dosavadní názory a postoje na lidi bez domova.

Jozef nevypadal nikterak neobvykle, měl na sobě novou modrou bundu a vůbec působil jako člověk, u něhož byste nepředpokládali, že je bezdomovcem. Domov přitom postrádá už od malička. Od rodičů Josefa odvedli úředníci, protože podmínky, ve kterých rodina žila, byly nevyhovující. Zařízení, do něhož putoval, ale mělo slovo „domov“ jen v názvu, ve skutečnosti zde na něj čekaly drsné podmínky ústavu, kde vítězí silnější. Když bylo Jozefovi sedm let, zneužil ho ředitel.

Kdo ví, zda tato krutá zkušenost nepoznamenala celý jeho další život. Jozef si v patnácti uvědomil, že je gay. Našel si také prvního přítele. Peripetie jeho života začaly nabírat stále rychlejší obrátky. Když narukoval na vojnu, čekala ho jako Roma a gaye jen šikana. Po vojně odešel do Prahy, kde se živil jako mužský prostitut. Chvíli bydlel na ubytovně a když kolem sebe viděl jen samé narkomany a bezdomovce, rozhodl se jim pomoci a začal pracovat jako terénní pracovník. Právě v této službě se nakazil tuberkulózou.

Nemoc převrátila jeho už tak šílený život vzhůru nohama. Po třech měsících v nemocnici se musel vrátit zpět na Slovensko. Od té doby žije na ulici v Banské Bystrici a značnou část svého času tráví právě v organizaci Úsmev ako dar. Nechodí sem ale s nataženou dlaní, snaží se být prospěšný a pomáhat, jak jen se dá. Je těžké představit si, co s ním bude dále, ale obdivuji ho za jeho velkou snahu najít si práci, přeprat svůj šílený osud a žít lepší život. Třeba tak skvělý a pohodlný, jako máme my, kteří můžeme díky lepšímu startu do života vnímat zprávy o zhoršujícím se počasí beze strachu, z tepla svých domovů.