CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Individuální přístup ke studentům

CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Zahraniční praxe ve více než 40 zemích 4 světadílů

CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Prostor pro kulturní a vzdělávací aktivity

CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Netradiční výukové metody

CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Socha příběhů - místo setkávání osudů klientů sociální práce

CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Prostor pro osobnostní růst

CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Omezení a výzvy Nicka z Cambridge

Stojím před univerzitou Anglia Ruskin v Cambridge a asi se tvářím dost nechápavě. Můj mentor Tony zařídil, že mne na jednu zajímavou přednášku o sociální práci vezme jeho kolega Nick Dale, absolvent této univerzity. Zapomněl ovšem podotknout, že Nick je sám mentálně a fyzicky handicapovaný. Čtyřiatřicetiletý kluk, který přede mnou sedí na elektrickém vozíku, se ale nediví. Na podobné reakce je od studentů, kteří ho občas provázejí na přednášky, už zvyklý.

Nickův příběh začal v roce 1979, kdy přišel na svět jako jedno z dvojčat. Jeho asi o pět minut starší bratr bohužel po porodu zemřel. Nick se narodil hned s několika handicapy. Je jak mentálně, tak i fyzicky handicapovaný, celý život se musí vyrovnávat s dislexií, diskalkulií a disgrafií. Žádná z těchto vad mu ovšem nikdy nezabránila věnovat se tomu, co ho baví nejvíce – studiu.

Nick studuje skoro celý život. Základní a střední školu zvládnul s velice dobrými známkami a tak se rozhodl pokračovat dále na univerzitě. Nejdříve nastoupil na dvouobor Sociální politika a Komunikační studia, po roce ale musel připustit, že je přece jen nad jeho možnosti. Zaměřil se proto pouze na sociální politiku a prezenční studium si změnil na dálkové. Po šesti letech školu úspěšně ukončil a svou disertační práci dokonce obhájil za „A“. První praxi pak získal v Londýně jako stážista v organizaci, poskytující občanské služby.

Po návratu do Cambridge se snažil najít práci, ale trvalo celý rok, než ho přijali jako nezávislého poradce, pomáhajícího s administrativními problémy klientům organizace Essex Coalition for Disabled People. Práce ho moc bavila, o to více ho ranilo, když po třech a půl letech začal mít na pracovišti problémy. Někteří spolupracovníci jej totiž začali psychicky šikanovat, rozesílali mu netaktní emaily. Rozhodl se raději sám odejít.

Všechno zlé je ale k něčemu dobré. S mým mentorem Tonym se díky svému odchodu potkal Nick v organizaci, která se věnuje dobrovolnictví. Dnes jsou z nich spolupracovníci. Nick pomáhá Tonymu s některými projekty a především se věnuje blogu na internetu, kde píše o svých zkušenostech a poskytuje lidem vhled do života mentálně a fyzicky handicapovaného muže.

Nick to zkrátka nikdy nevzdal, nikdy nezahořkl. Rozhodl se ve svých omezeních vidět výzvy a místo ve světě si i přes nepřízeň osudu vybojovat. Přes veškeré handicapy se snaží vzdělávat, porozumět systému sociálních služeb a pomoci tím nejen sobě, ale také ostatním lidem.


Eva Ohnisková
prosinec 2013