CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Individuální přístup ke studentům

CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Zahraniční praxe ve více než 40 zemích 4 světadílů

CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Prostor pro kulturní a vzdělávací aktivity

CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Netradiční výukové metody

CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Socha příběhů - místo setkávání osudů klientů sociální práce

CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Prostor pro osobnostní růst

CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Abby - africká malířka uprostřed Holandska

Když jsem ji potkala, byla asi polovina dubna roku 2006. Má „šéfová“ se mě tehdy zeptala, bylo to v pátek, jestli mám ještě něco na práci. Že má nějaké pochůzky a jestli nechci jít s ní. Neměla jsem nic...

Ta stařenka, co nám otevřela, vypadala zmateně, oděna do domácího šactva, jakoby právě dělala něco velmi důležitého a nesmírně náročného na soustředění. A my ji vyrušily...

Abby je pětašedesát a trpí nemocí s názvem Korsakoff Syndrom. Jedná se o poruchu paměti, způsobenou nedostatkem vitamínu B1 (thiaminu). Thiamin je velmi důležitý pro paměť a další mozkové funkce. Nemoc postihuje především krátkodobou paměť. Mezi hlavní symptomy patří potíže při chůzi a udržení rovnováhy, zmatenost, ospalost a ochrnutí některých svalů očí. Rizikovou skupinou jsou alkoholici, ale nemoc může být člověku předána i genetickou cestou.

Abby Pochází z Aruby, její otec ji sexuálně zneužíval. Abby si ve svých dvaceti letech řekla „dost“. Utekla do Nizozemí a za každou cenu se chtěla stát dobrou Holanďankou. Vzala si tedy Holanďana, protože nikdo jiný než Holanďan nepřipadal v úvahu, a měla s ním tři holandské děti. Byla na ně přísná, pečlivě dbala na to, aby byly vždy čisté a upravené. Jako správná matka pro ně chtěla to nejlepší vzdělání a tak je nutila, aby pilně studovaly. A dařilo se jí.

Záhy se však ozvaly rány z minulosti... To, že jí otec zneužíval, mělo za následek, že začala nenávidět sex. Začala proto spávat v pokoji své dcery, aby se „manželské povinnosti“ zbavila. Jedné noci za ní přišel manžel. Abby měla u sebe v posteli nůž a ve chvíli, kdy se k ní přiblížil, ho chtěla zabít. Neměla strach, netřásla se a udělala by to. Ale jejich dcera se vzbudila a ptala se, co se děje. To ji zastavilo.

V ten okamžik se Abby rozhodla dát se rozvést. Bylo to o Vánocích, takže počkala a v lednu šla k právníkovi. V únoru byla rozvedená. Po rozvodu chytila „novou vlnu“, jak sama říkávala. Začala malovat a já měla možnost vidět její práci, která je i na obrázku. Nádhera!

Jenže v té době taky hodně pila...

I když sedí stále se třese, pohupuje, má problémy s řečí a tak člověk, který s ní mluví, musí být trpělivý a umět si věci domyslet. Přesto, že je matkou tří dětí, příliš kontaktu si s nimi neužije. Jeden z jejich synů ji vůbec nenavštěvuje, přerušil s ním všechny styky před mnoha lety, druhý syn občas přichází na návštěvy. Dcera ji navštíví, jen aby jí popřála k narozeninám. Abby by snad ani nedošlo, že má narozeniny, kdyby jí jedna dobrovolnice nepřinesla dort. To je další z příznaků její nemoci - pacienti s Korsakoff Syndromem nemají tušení o tom, jaký je den a kolikátého. Její představa o plynutí času je mizivá, ale její smysl a cit pro umění se v alkoholu nerozpustil. S onou dobrovolnicí občas vyrazí do muzea. Miluje umění a je šťastná v kruhu krásných věcí.

Abby žije sama ve svém poměrně velkém bytě plném nejrůznějších předmětů, které zřejmě sbírala celý život, sleduje CNN a nechá se vyrušit jen občasnými návštěvami. To když přijde jednou týdně sociální pracovnice, dobrovolnice a velmi bohatá dáma, aby jí pomohla s úklidem, mytím a vařením, nebo Anneke, moje šéfka, která chce prostě jen vědět, jak jí je...


Kateřina Pražáková
květen 2006