CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Individuální přístup ke studentům

CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Zahraniční praxe ve více než 40 zemích 4 světadílů

CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Prostor pro kulturní a vzdělávací aktivity

CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Netradiční výukové metody

CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Socha příběhů - místo setkávání osudů klientů sociální práce

CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Prostor pro osobnostní růst

CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Lucien – nelegální inženýr ze Surinamu, který přišel v jednom okamžiku o dvě ženy i občanství

Než dvaačtyřicetiletý Lucien ze Surinamu souhlasil s tím, že mi povypráví svůj zamotaný životní příběh, měl dvě zásadní podmínky. Musíme si promluvit jinde, než v organizaci ROS, která tady v Rotterdamu pomáhá uprchlíkům a přistěhovalcům bez dokumentů a občanství, protože i stěny přece mají uši – tak zněla ta první. Jako podmínku druhou si pak vymínil, že mi k příběhu dodá svou vlastní fotografii. Záhy jsem pochopila proč. Chtěl, aby o něm vypovídala to, co nebylo na první pohled patrné. Nebo byste si snad ve člověku, který dobrovolně zametá rotterdamské ulice, představili vystudovaného stavebního inženýra?

Lucien žil v rodném Surinamu čtyřiadvacet let, pak se mu díky jednomu nizozemskému rozvojovému fondu naskytla možnost jít studovat do Brazílie stavitelství. Lucien zažíval krásné časy – studoval, stipendium bylo vcelku štědré a kolem něj se točila spousta žen. Oženil se hned po ukončení školy, s manželkou čekali první dítě. Manželství bylo šťastné, zanedlouho se do něj narodilo i druhé dítě. Lucien ale stále nemohl získat práci ve svém oboru. Když se nakonec rozhodl vše vyřešit návratem do rodného Surinamu, přišly velké problémy. Manželka nechtěla za žádnou cenu opustit svoji vlast. Starosti a rozepře nakonec manželství zahubily. Lucien se vrátil do své rodné země, kde záhy získal práci, ale jeho žena a dvě děti zůstaly v Brazílii.

Lucien se po čase seznámil s další ženou, Holanďankou. Spolu odjeli do Holandska, Lucien si tady našel práci svých snů a jeho nový vztah jen kvetl. Zanedlouho se konala svatba. Zdálo se, že tentokrát už vše konečně dopadlo skvěle a jejich štěstí nic nebude stát v cestě. Lucien však tesknil po svých dvou dětech a přál si, aby ho přijely navštívit. Při vyřizování potřebných dokumentů ho ovšem čekal šok - holandské úřady zjistily, že je stále ženatý se svou první ženou! Zmatený Lucien, který žil v domnění, že jeho předchozí sňatek platí jen na území Brazílie, se rozhodl vše dát co nejrychleji do pořádku a se svou brazilskou ženou se okamžitě rozvedl. Jenže jeho druhý sňatek s Holanďankou už byl neplatný, stejně jako udělené holandské občanství. Tím ovšem jeho trable teprve začínaly... Udělením holandského státního občanství totiž přestal být automaticky občanem Surinamu! A tak se zvláštní shodou okolností stalo, že Lucien dnes vlastně neexistuje, protože nemá žádnou státní příslušnost.

Lucien se samozřejmě začal o své občanství soudit a jeho advokáti byli na začátku procesu plni optimismu, protože tak absurdní situace se přece musí rychle vyřešit. Jak ale plynul čas, víra v dobrý konec se začala vytrácet. Po čtyřech letech soudních tahanic o holandské občanství to Lucien nakonec vzdal. Dnes už touží jen vrátit se domů do Surinamu, založit si tu malou stavební firmu a moci se vídat se svými dětmi beze strachu z vyhoštění a nejisté budoucnosti. To ale nejde. V Holandsku zůstat nemůže, ale do Surinamu se zase nesmí vrátit. Kdekoli se nyní ocitne, je nelegálně a může být vyhoštěn. Takový je spletitý příběh Luciena, který přišel jedním rozvodem nejen o dvě ženy, ale i své občanství.


Daniela Niebaurová
květen 2011