CARITAS - Vyšší odborná škola sociální Olomouc

Paní Anežka je žena mnoha tváří – a ačkoli jsou některé smutné, všechny jsou krásné a obdivuhodné. Žena od říčky Trkmanky ze srdečného kraje vína a dobré slivovice, krojů, hodů a upracovaných rukou. Na svět přišla 1. května 1929 v malé vesnici na Slovácku jménem Terezín, která leží co by kamenem dohodil od města Čejče. Narodila se jako druhé dítě svých rodičů. Maminka při porodu zemřela a tatínek zůstal sám s malou Anežkou a s její o osm let starší sestrou Marií. Jako by tato tragická událost předznamenala celý její těžký a strastiplný život.

Hned v dětství jí byly diagnostikovány angina pectoris neboli nedokrevnost myokardu a astma. Přes všechny strasti, které přinášel v tehdejších dobách těžký život nemocného, vyrostla Anežka v pěkné děvče. Vyučila se švadlenou a vdala se za staršího muže Antonína z Brna, za kterým se odstěhovala do velkoměsta. Manžela celý život milovala a povila mu tři děti.

Kdo ale mohl tušit, že Toníčka, jak svému muži paní Anežka říká i třicet let po smrti, bude pronásledovat nemoc, která ovlivní celý jejich vztah. Antonín trpěl depresemi. Pravými těžkými depresemi, při kterých nemohl několik dní vstát z postele. Úzkostnými stavy, kdy myslel, že jeho vlastní žena se proti němu spikla s kolegy z práce. Snad vlivem této neléčené nemoci zemřel v pouhých čtyřiceti dvou letech na infarkt myokardu.

Anežka zůstala sama se třemi malými dětmi. Dala jim vše, co mohla a měla. Děti jí oplatily lásku nezájmem a pohrdáním. Pohrdáním nad „malým“ myšlením „malé“ ženy z malé vesnice. Odešly pryč a o maminku se nestarají ani nezajímají.

Paní Anežka je dnes zcela odkázána na pomoc personálu v domově pro seniory. K nemocem z dětství se přidaly ještě bércové vředy velké jako dlaň na holeních obou nohou, po mozkové mrtvici téměř ztratila schopnost mluvit. Bez pomoci již nedojde sama ani na záchod.

Paní Anežka kolem sebe nepřestává rozdávat úsměvy, ačkoli jí často v životě bylo spíše do pláče. Není to „malá“ žena z vesnice s „malým“ myšlením. Naopak, je obdivuhodnou bojovnicí, nepřestávající věřit v dobro a moc lásky, které jí v životě nebylo moc dopřáno.